Logo: Česká konference rektorů / Czech Rectors Conference
Přeskočit drobečkovou navigaci
Úvodní stránka Dokumenty Jiné dokumenty Příspěvek k diskusi o kvalitě studia
Přeskočit menu

Příspěvek k diskusi o kvalitě studia
Jiří Witzany

Praha, 5. 4. 2002


Mezi prioritní otázky, které bude nutné v nejbližší době na řadě universit řešit, patří hodnocení kvality studia.

Mimořádnou pozornost je třeba věnovat zachování kvality studia, především v důsledku jeho větší orientace v prvním bakalářském stupni studia k prakticky použitelným vědomostem, částečně na úkor teoretických předmětů. Zvýšený tlak na profesnější zaměření v prvním stupni studia nesmí být provázen nežádoucími přístupy a metodami ve výuce. Musí být kladen důraz na pochopení příčinných souvislostí, na vnímání "hloubky" problému, na výchovu ke kritickému myšlení. Kvalitu studia je nutné chápat především jako kvalitu vlastního vzdělávacího procesu, tj. zprostředkování poznatků, jejich vysvětlení a jejich ověření, nikoliv pouze jejich množství. Absolventi musí studiem získat schopnost nejenom aplikovat, ale trvale rozvíjet své znalosti. Již v prvním bakalářském stupni studia musí studenti získat dobrý základ teoretických znalostí, aby byli schopni na ně navázat v rámci druhého magisterského stupně studia. Je třeba zabránit předčasné a přílišné specializaci před hlubokou znalostí podstaty daných problémů a hledání řešení.

Řada oborů a zaměření studia představuje často pouhý součet jednotlivých teoretických a odborných disciplín, bez přímé návaznosti a podmínečnosti. Také odpovědnost za výuku a její efektivnost a standardy je často omezena na jednotlivé disciplíny a předměty, zatímco celková odpovědnost za obor studia je nedostatečná. Vedení, informovanost studentů a zpětná vazba nejsou vždy dostatečné.

Vysoké školy se v nových podmínkách mohou prosadit především kvalitou vzdělávacího procesu. Nabídka vysokoškolského vzdělání se v rámci České republiky, ale i Evropy s ohledem na globalizační tendence v terciálním vzdělávání neustále rozšiřuje. Již v současné době mají uchazeči o studium na vysokých školách nesrovnatelně více možností při výběru vysoké školy, než tomu bylo v nedávné minulosti.

Zajištění kvality studia není jednorázový proces, ale kontinuální proces aktivující široký vnitrouniversitní i mimouniversitní dialog o vzdělávání a případných opatřeních k zajištění jeho kvality. Nejedná se také o pouhé zajištění konkurenceschopnosti, ale také o skládání účtů o použití veřejných a jiných prostředků poskytovaných universitám na jejich činnost. Cílem je udržet a prohloubit dobrou pozici českých vysokých škol v současně utvářeném evropském vzdělávacím procesu jako základního předpokladu v získávání dostatečného počtu kvalitních domácích i zahraničních studentů, předpokladu, že se české vysoké školy stanou významnou součástí evropského systému, v rámci něhož se bude uskutečňovat mobilita studentů.

Mezi nejčastější formy a prostředky hodnocení kvality universitního vzdělávání patří interní hodnocení, jako např. hodnocení výuky a profesorů studenty, hodnocení vypracovaná universitními komisemi ustanovenými pro tento účel, vypracování závěrečných zpráv o činnosti university, hodnocení externími znalci (peer review) a hodnocení prováděné nezávislými externími evaluačními agenturami (národními a mezinárodními).

Je zřejmé, že každá z uvedených metod evaluace má svá pozitiva a negativa. Je proto účelné zahrnout do evaluačního procesu každou z těchto metod, z nichž každá v určité oblasti hodnocení je nezastupitelná.

Soulad mezi předpokládaným průběhem, obsahem a cíli studia a skutečným, reálným průběhem a dosaženými výsledky mohou ověřit zejména hodnocení studentů. Výsledky těchto hodnocení mají zpravidla bezprostřední účinnost.

Aktuálnost a prospěšnost obsahu a rozsahu přípravy studentů příslušného zaměření a oboru mohou ohodnotit zejména externí odborníci a instituce. Objektivnost jejich stanoviska však vyžaduje nejenom dobrou znalost praxe a její potřeby, ale i znalost universitního života, problémů vzdělávání a schopnost širšího nadčasového chápání účinku universitního vzdělávání. Hodnocení externími znalci představuje zejména významný zdroj informací (zpětnou vazbu) pro stanovení střednědobé koncepce rozvoje universit a zaměření studijních oborů.

Evaluace prováděné nezávislými např. národními evaluačními agenturami mohou poskytnout, pokud jsou prováděny na základě objektivních a všeobecně přijatelných kritérií, významnou informaci pro porovnání stavu zajištění kvality vzdělávání a porovnání účinnosti vzdělávacích systémů jednotlivých universit a současně i přispět k vytváření konkurenčního prostředí mezi universitami.

Udělení akreditace na dobu určitou, které se zakládá na objektivních metodách evaluace, je významným akcentem podporujícím kvalitu university a její průběžné hodnocení. Společným východiskem a současným předpokladem pro objektivní posouzení kvality vzdělávání musí však být shoda v otázce "co je to kvalita studia" a jaká kritéria mohou být použita pro její hodnocení a ověření. Kvalitu studia lze definovat jako souhrn dílčích kvalitativních znaků popisujících kvalitu universitního prostředí a kvalitu vzdělávacího procesu.

Kvalita universitního prostředí zahrnuje především kvalitu vnitřního universitního prostředí, tj. kvalitu a úroveň služeb, vybavení knihoven a studoven, kvalitu poslucháren, učeben a laboratoří, úroveň informačního systému, kvalitu a dostupnost výpočetní a přístrojové techniky, kvalitu a přístupnost sportovních zařízení a kluboven. Určitou roli v této oblasti hodnocení může sehrávat kvalita vnějšího prostředí, jeho společenská kulturní úroveň.

Kvalita pedagogického procesu zahrnuje především kvalitu informací o podmínkách, náplni, cílech studia včetně možnosti realizace individuálních představ o vzdělání, informace o cílech a náplni jednotlivých disciplín, informace o způsobu hodnocení kvality vzdělávacího procesu, a v neposlední řadě zejména kvalitu vlastního vzdělávacího procesu, úroveň přednášek, seminářů, cvičení, laboratoří, kvalitu používaných prostředků a pomůcek, kvalitu kontaktu učitelů a studentů a také úroveň, kvalitu a zapojení studentů do vědeckovýzkumné činnosti. Nedílnou součástí kvality pedagogického procesu je také dostatečná informovanost studentů o způsobech ověřování a hodnocení znalostí a dovedností.

Bez ujasnění této zásadní otázky "co je to kvalita, jaká jsou kritéria jejího hodnocení" se může i sebelepší evaluace minout svému cíli. Takovémuto selhání lze předejít, jestliže na úrovni každé university, popř. v rámci universitních svazů, akreditačních komisí, popř. i příslušných ministerstvech, bude existovat profesionální instituce zabývající se problematikou hodnocení kvality studia na vysokých školách. Finanční prostředky vložené na podporu této činnosti se bezesporu vrátí formou vysoké účinnosti vzdělávacích universitních programů a kvalitou absolventů. Pojem řízení kvality (quality management) nebo zajištění kvality (quality assurance) zahrnuje nejen hodnocení kvality (quality assessment), ale i veškerou činnost, která kvalitu udržuje a rozvíjí. Základním předpokladem dosažení kontinuálního procesu zlepšování kvality je vytvoření dynamického modelu university (vysoké školy) schopného pružně bez zbytečných administrativních překážek reagovat na požadavky vnějšího prostředí.

Hodnocení kvality může být prováděno na národní a mezinárodní úrovni. Součástí vnějšího hodnocení kvality vysoké školy v České republice je povinná akreditace realizovaná Akreditační komisí. Jinou formou vnějšího hodnocení kvality může být nepovinné hodnocení (akreditace), o kterou vysoká škola požádá některou z institucí, jako je např. hodnocení OECD, CRE, ABET, popř. hodnocení ISO 9001. Vnitřní hodnocení kvality (evaluation) je základní prostředek trvalého zlepšování činnosti školy ve všech oblastech, který pomáhá odhalit slabé stránky prostředí a vzdělávacího procesu a současně prohlubovat jejich silné stránky. Z tohoto hlediska lze klasifikovat vnitřní hodnocení kvality jako důležitější než hodnocení vnější. Základním předpokladem vnitřního hodnocení kvality je jeho systematický a formalizovaný základ, definování cílů a směřování vysoké školy a všeobecné sdílení procesu, hodnocení kvality akademickými pracovníky. Mezi významná opatření patří vytvoření modelu řízení kvality, v němž by byly stanoveny základní činnosti, kritéria, formy hodnocení a odpovědnost na jednotlivých úrovních školy. V porovnání s řadou zahraničních universit zůstávají české vysoké školy v oblasti hodnocení kvality studia pozadu. Je proto třeba urychleně se začít zabývat otázkami vytvoření všeobecně akceptovaného systému vnějšího a vnitřního hodnocení kvality studia. Prvním krokem by bezesporu bylo dosažení shody v této otázce na úrovni České konference rektorů. Následným pak rozpracování přijatého modelu hodnocení kvality studia (quality assessment) do podmínek jednotlivých českých vysokých škol a universit.

Na závěr je nutné zdůraznit, že výsledky hodnocení kvality vzdělávání musí sloužit především jako významný informační zdroj pro rozhodování a přijetí opatření ze strany vedení universit a fakult, nikoliv jako záminka pro bezprostřední restriktivní opatření ze strany zřizovatele university. Náročnost a složitost procesu hodnocení systému vzdělávání a dosažené kvality absolventů vzdělávání na universitách vyžaduje, aby odpovídající rozhodnutí byla plně v kompetenci vedení universit, které jsou za kvalitu vzdělávání odpovědné.

 

 

Praha, 5.4.2002


nahoru