Magna Charta Universitatum 2020

Preambule

Magna Charta Universitatum, deklarace a potvrzení základních principů, na nichž by se mělo zakládat poslání univerzit, byla podepsána v roce 1988 u příležitosti 900. výročí Boloňské univerzity. Prvním principem byla nezávislost: výzkum a výuka musí být intelektuálně a morálně nezávislé na veškerém politickém vlivu a ekonomických zájmech. Druhým bylo, že výuka a výzkum by měly být neoddělitelné a studenti by se měli věnovat pátraní po znalostech a po lepším porozumění. Třetí princip identifikoval univerzitu jako místo pro volné dotazy a debatu, které se vyznačuje otevřeností dialogu a odmítáním netolerance.

Magna Charta Universitatum uznala, že univerzity prosazující tyto principy mohou mít mnoho forem pod kombinovaným vlivem kultury, geografie a historie. Přestože je dokument výslovně produktem konkrétního okamžiku evropského rozvoje, předpokládal síťově propojený svět, v němž by znalosti a vlivy měly překračovat kulturní hranice při hledání lidského porozumění.

Svět se od doby původního prohlášení vzájemně propojil nepředstavitelným způsobem. Univerzity se rozšířily po celém světě a dramaticky vzrostly jejich rozmanitost, rozsah a poslání. Globálně vzrostly počet a rozmanitost studentů, kteří se ucházejí o vysokoškolské vzdělání, stejně jako jejich důvody a očekávání jejich rodin a komunit. Počet publikací se enormně zvýšil, zatímco důvěra v akademickou sféru je narušována ztrátou důvěry v odborné znalosti. V návaznosti na nové technologie se způsoby učení, výuky a výzkumu rychle mění; univerzity tento vývoj ovlivňují a zároveň na něj reagují.

Navzdory těmto změnám přetrvává potenciál vysokoškolského vzdělávání být pozitivním činitelem změn a sociální transformace. Principy stanovené v Magna Charta Universitatum jsou dnes stejně platné jako v roce 1988 a jsou nezbytným předpokladem lidského pokroku prostřednictvím zkoumání, analýzy a zdravého jednání. Dramatické změny naznačené výše vyžadují, aby globální akademie určila odpovědnost a závazky, na nichž se signatáři shodují, že jsou životně důležité pro univerzity po celém světě ve 21. století. To je důvod pro toto nové prohlášení.

Principy, hodnoty a odpovědnost

Univerzity uznávají, že mají odpovědnost zapojovat se do aspirací a výzev světa a komunit, jimž slouží, reagovat na ně, prospívat lidstvu a přispívat k udržitelnosti.

Intelektuální a morální autonomie je charakteristickým znakem každé univerzity a podmínkou pro splnění jejích povinností vůči společnosti. Je třeba, aby tuto nezávislost uznaly a chránily vlády a společnost obecně, a důrazně ji bránily samotné instituce.

K naplnění svého potenciálu potřebují univerzity spolehlivou sociální smlouvu s občanskou společností, která podporuje snahu o co nejvyšší kvalitu akademické práce při plném respektování institucionální autonomie.

Při vytváření a šíření znalostí univerzity zpochybňují dogmata a zavedené doktríny a podporují kritické myšlení u všech studentů a vědců. Akademická svoboda je jejich krví; otevřené zkoumání a dialog jejich výživou.

Univerzity přijímají svou povinnost učit a provádět výzkum eticky a bezúhonně a dosahovat spolehlivých, důvěryhodných a dostupných výsledků.

Univerzity mají občanskou roli a odpovědnost. Jsou součástí globálních kolegiálních sítí vědeckého bádání a učenosti, které staví na sdílených znalostech a přispívají k jejich dalšímu rozvoji. Rovněž jsou zakotveny v místních kulturách a mají zásadní význam pro jejich budoucnost a obohacení. Ačkoli jsou ponořeny do globálního vývoje a jsou s ním spojeny, plně se angažují a zaujímají vedoucí role v místních komunitách a ekosystémech.

Univerzity jsou nediskriminačním prostorem tolerance a respektu, kde vzkvétá rozmanitost perspektiv a kde vítězí inkluze zakotvená v principech spravedlnosti a férovosti. Zavazují se proto, že budou prosazovat spravedlnost a férovost ve všech aspektech akademického života, včetně přijímacích, náborových a propagačních postupů.

Vzdělání je lidským právem, veřejným statkem, a mělo by být dostupné všem. Univerzity uznávají, že učení je celoživotní aktivita a terciární vzdělávání je součástí kontinua. V rámci této sféry své činnosti univerzity slouží různým studentům ve všech fázích jejich života.

Univerzity uznávají, že jednotlivci a komunity mají často kvůli nerovným příležitostem potíže získat přístup k vysokoškolskému vzdělání nebo ovlivnit okolnosti akademického studia. K všeobecné realizaci lidského potenciálu univerzity záměrně hledají způsoby, jak přivítat a zapojit různé hlasy a perspektivy.

Podpisem Magna Charta Universitatum 2020 univerzity deklarují svůj závazek
k naplňování cílů původního prohlášení a k podpoře a prosazování výše uvedených principů, hodnot a odpovědnosti, k posílení role univerzit v ochraně planety, v podpoře zdraví, prosperity a osvěty po celém světě.

Schváleno řídicí radou 12. března 2020